chemie.gfxs.cz - Chemický vzdělávací portál

Chemie.gfxs.cz – chemický vzdělávací portál

úvodní stránka

protonové číslo	19
relativní atomová hmotnost	39.098
elektronegativita	0.9
elektronová konfigurace	[Ar]4s¹
hustota (g·cm^-3)	0.86
teplota tání (°C)	63.20
teplota varu (°C)	765.50

Draslík (₁₉K)

historie

kovy draslíku izoloval v roce 1807 Humphry Davy elektrolýzou roztaveného KOH

výskyt

osmý nejrozšířenější prvek v zemské kůry
sylvín - KCl
sylvinit - NaCl·KCl
karnalit - KCl·MgCl₂·6H₂O
kainit - KCl·MgSO₄·3H₂O
langbeinit - K₂Mg₂(SO₄)₃
ortoklas - KAlSi₃O₈
mořská voda (0,06 % KCl)
vnitrozemské bažiny a jezera (jezero Searle, Velké solné jezero) – až 1,5 % KCl

průmyslová výroba

redukcí roztaveného chloridu draselného (KCL) kovovým sodíkem při 850 °C (při této teplotě se ustavuje rovnováha, protože draslík je těkavější, oddestiluje se snadněji, rovnováha se poruší a umožní pokračování reakce):
Na_(g) + K⁺_(l) → K_(g) + Na⁺_(l)

fyzikální vlastnosti

stříbrobílý, měkký kov
dobře vede teplo a elektrický proud
krystalizuje v kubické soustavě prostorově centrované

chemické vlastnosti

reaktivnější než sodík
na vzduchu ztrácí lesk, pokrývá se vrstvičkou hydroxidu
s vodou reaguje prudce, unikající vodík se vznítí a hoří fialovým plamenem:
2K + 2H₂O → 2KOH + H₂
za vyšší teploty shoří na peroxid (K₂O₂) a hyperoxid draselný (KO₂)
reaguje prudce s halogeny, sírou, fosforem
barví plamen fialově (zabarvení často překryto sodíkem – odclonění sodíku kobaltovým sklem)
redukční vlastnosti – vyredukuje kov i z chloridu hořečnatého (MgCl₂) a chloridu hlinitého (AlCl₃)
vytěsňuje bor a křemík z jejich oxidů:
B₂O₃ + 2K → 2B + K₂O₂
SiO₂ + 2K → Si + K₂O₂
rozpustný v kapalném amoniaku – roztok má neobvyklé vlastnosti závislé na koncentraci (elektrická vodivost, změna magnetické susceptibility, barva)
redukční činidlo organických látek, které jsou těžce redukovatelné nebo vůbec neredukovatelné
základní prvek nezbytný pro růst rostlin

užití

redukční činidlo
ve slitině se sodíkem cirkulační kapalina v atomových reaktorech
výroba hyperoxidu (KO₂)

sloučeniny

hydrid draselný (KH)
- příprava přímou syntézou prvků
- bílá krystalická látka
- stálý do 210°C
- reaguje bouřlivě s vodou:
  KH + H₂O → KOH + H₂
- užití – redukční činidlo
halogenidy (KX)
- příprava reakcí hydroxidu (KOH) nebo uhličitanu draselného (K₂CO₃) s kyselinou halogenvodíkovou:
  KOH + HX → KX + H₂O
  K₂CO₃ + 2HX → 2KX + CO₂ + H₂O
- bezbarvé, krystalické látky
- mají vysokou teplotu tání
- dobře rozpustné ve vodě
oxid draselný (K₂O)
- příprava reakcí dusičnanu draselného s draslíkem:
  KNO₃ + K → K₂O + NO₂
- světle žlutá látka
peroxid draselný (K₂O₂)
- příprava oxidací draslíku oxidem dusnatým (NO) nebo oxidací v kapalném amoniaku
- reaguje s kyselinami a vodou:
  K₂O₂ + 2HCl → 2KCl + H₂O₂
  K₂O₂ + 2H₂O → 2KOH + H₂O₂
hyperoxid draselný (KO₂)
- vzniká hořením draslíku na vzduchu
- oranžová látka
- užití
seskvioxid draslíku (K₂O₃)
- příprava opatrným termickým rozkladem hyperoxidu (KO₂)
  nebo oxidací roztoku draslíku v kapalném amoniaku
  nebo kontrolovanou oxidací peroxidu
ozonid draslíku (KO₃)
- příprava reakcí ozonu (O₃) s práškovým bezvodým hydroxidem draselným za nízké teploty
- stáním se rozkládá – vzniká kyslík a hyperoxid (KO₂):
  2KO₃ → 2KO₂ + O₂
- hydrolýzou přechází na hydroxid:
  4KO₃ + 2H₂O → 4KOH + 5O₂
hydroxid draselný (KOH)
- vyrábí se elektrolýzou roztoku chloridu draselného:
  KCl → K⁺ + Cl^-
  K : K⁺ + e^- → K
  2K + 2H₂O → 2KOH(aq) + H₂
  A : Cl^- - e^- → Cl
  2Cl → Cl₂
- bezbarvá krystalická látka
- dobře rozpustná ve vodě
- hygroskopická
- na vzduchu se roztéká
- silná zásada
- absorbuje oxid uhličitý – vzniká uhličitan (hydrogenuhličitan) draselný:
  2KOH + CO₂ → K₂CO₃ + H₂O
  KOH + CO₂ → NaHCO₃
- absorbuje sulfan – vzniká sulfid (hydrogensulfid) draselný:
  2KOH + H₂S → K₂S + 2H₂O
  KOH + H₂S → KHS + H₂O
- reaguje s amfoterními oxidy (Al, Zn, Sn, Pb)
  2KOH + 3H₂O + Al₂O₃ → 2K[Al(OH)₄] – terahydroxohlinitan draselný
  KOH + H₂O + ZnO → K[Zn(OH)₃] – trihydroxozinečnatan draselný
  KOH + H₂O + SnO → K[Sn(OH)₃] – trihydroxocínatan draselný
  KOH + 2H₂O + SnO₂ → K[Sn(OH)₅] – pentahydroxocíničitan draselný
  KOH + H₂O + PbO → 2K[Pb(OH)₃] – trihydroxoolovnatan draselný
- působí na oxid křemičitý (a křemičitá skla):
  2KOH + SiO₂ → K₂SiO₃ + H₂O
- dražší než hydroxid sodný (NaOH)
- užití
uhličitan draselný (potaš) (K₂CO₃)
- výroba z hydroxidu draselného a oxidu uhličitého:
  2KOH + CO₂ → K₂CO₃ + H₂O
- bílá hygroskopická látka
- užití
hydrogenuhličitan draselný (KHCO₃)
- příprava zaváděním oxidu uhličitého do nasyceného roztoku uhličitanu draselného:
  K₂CO₃ + CO₂ + H₂O → 2KHCO₃
- méně rozpustný než uhličitan
- zahříváním se rozkládá:
  2KHCO₃ → K₂CO₃ + CO₂ + H₂O
dusičnan draselný (KNO₃)
- vzniká při hnití živočišných zbytků
- vyrábí se z dusičnanu sodného a chloridu draselného:
  NaNO₃ + KCl → KNO₃ + NaCl
- vedlejší produkt při výrobě amoniaku a kyseliny dusičné
- nad teplotou 500°C se rozkládá na dusitan draselný (KNO₂) a kyslík:
  2KNO₃ → 2KNO₂ + O₂
- nad teplotou 800°C se rozkládá na oxid draselný (K₂O) dusík a kyslík:
  4KNO₃ → 2K₂O + 2N₂ + 5O₂
- užití
dusitan draselný (KNO₂)
- příprava tepelným rozkladem dusičnanu draselného:
  2KNO₃ → 2KNO₂ + O₂
- výroba absorpcí oxidů dusíku v roztoku uhličitanu draselném:
  K₂CO₃ + NO + NO₂ → 2KNO₂ + CO₂
- bílá krystalická látka
- dobře rozpustná ve vodě
- zahříváním za nepřístupu vzduchu disproporcionuje:
  5KNO₂ → 3KNO₃ + K₂O + N₂
chlorečnan draselný (KClO₃)
- příprava zaváděním chloru za tepla do roztoku hydroxidu draselného:
  6KOH + 3Cl₂ → KClO₃ + 5KCl + 3H₂O
- výroba elektrolýzou teplého roztoku chloridu draselného
- bílá hygroskopická látka
- užití - v malém množství v zápalkách a výbušninách
síran draselný (K₂SO₄)
- příprava reakcí kyseliny sírové s hydroxidem draselným:
  H₂SO₄ + 2KOH → K₂SO₄ + 2H₂O
- bílá hygroskopická látka
- dobře rozpustná ve vodě
- užití

2003 - 2006 © uvedení autoři, Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci
Jakékoliv kopírování obsahu je bez svolení autorů zakázáno.

Draslík (19K)