protonové číslo |
32 |
relativní atomová hmotnost |
72.59 |
elektronegativita |
2.0 |
elektronová konfigurace |
[Ar]3d104s24p2 |
hustota (g·cm-3) |
5.32 |
teplota tání (°C) |
945.00 |
teplota varu (°C) |
2850.0 |
Germanium (32Ge)
historie
Germanium předpověděl J. A. R. Newlands v roce 1864 jako prvek chybějící v triádě mezi křemíkem a cínem. Jeho vlastnosti jako „ekasilicia“ specifikoval v roce 1871 D. I. Mendělejev.
Prvek objevil v roce 1886 C. A. Winkler při analýze nového, vzácného minerálu argyroditu a nazval jej na počest své vlasti Německa (latinsky Germania).
výskyt
- na 53. místě v zemské kůře
- rozšířený ve stopovém množství
- minerály jsou vzácné
- argyrodit - 4Ag2S·GeS2 (Ag8GeS6)
- germanit - Cu2GeS4·4CuS
- malá množství v zinečnatých rudách
- v popelu černého uhlí
průmyslová výroba
- germanium se získává z popílku odpadajícím při hutním zpracování zinečnatých rud
popílek se louží H2SO4, pak se vysráží vodným roztokem hydroxidu sodného (NaOH)
působením směsi kyseliny chlorovodíkové a chloru (HCl/Cl2) vzniká těkavý chlorid germaničitý (GeCl4),
po frakční destilaci a hydrolýze vzniká oxid germaničitý (GeO2)
oxid se redukuje vodíkem při 530°C:
GeO2 + 2H2 → Ge + 2H2O
fyzikální vlastnosti
- křehký, šedobílý, lesklý polokov
- krystalizuje v krychlově soustavě
- za zvláštních podmínek (vypařováním ve vakuu) lze získat germanium v amorfním stavu
chemické vlastnosti
- germanium je reaktivnější a elektropozitivnější než Si
- pokud není přítomno oxidační činidlo, nereaguje s vodou, se zředěnými kyselinami a alkalickými hydroxidy
- na vzduchu se oxiduje na oxid germaničitý (GeO2) za červeného žáru
- rozpouští se v horké koncentrované kyselině sírové a kyselině dusičné:
Ge + 2H2SO4 → GeO2 + 2SO2 + 2H2O
Ge + 4HNO3 → GeO2 + 4NO2 + 2H2O
- s H2S a parami S vzniká sulfid germaničitý (GeS2)
- s Cl2 a Br2 po mírném zahřátí vzniká chlorid germaničitý (GeCl4) a bromid germaničitý (GeBr4)
- se zahřátým Ge reagují alkylhalogenidy, vznikají organogermaničité halogenidy
užití
- polovodič (Ge byl první prvek, u kterého byl objeven tranzistorový efekt)
- zubní lékařství
- v optice k výrobě speciálních skel (propouští v oblasti infračervené)
- speciální slitiny
- supravodiče
sloučeniny
- germany (GenH2·n+2)
- german (germanovodík, GeH4)
- příprava - reakcí chloridu germaničitého s tetrahydridohlinitanem lithným:
GeCl4 + LiAlH4 → GeH4 + LiAlCl4
nebo reakcí oxidu germaničitého (GeO2) s tetrahydridoboritanem sodným (NaBH4)
- méně těkavé než silany
- na rozdíl od SiH4 a SnH4 v kontaktu se vzduchem nevzplane
- je netečný k vodným roztokům kyselin nebo 30% vodnému roztoku hydroxidu
- v kapalném NH3 vystupuje jako kyselina za tvorby iontů NH4+ a GeH3–
- reaguje v něm s alkalickými kovy za vzniku MGeH3(bílé krystalické látky)
- vyšší germany se připravují působením tichého elektrického výboje na GeH4
- halogengermany (GeHxX4–x; X = Cl, Br, I; x = 1, 2, 3)
- bezbarvé, těkavé reaktivní kapaliny
- připravují se reakcí GeH4 s HX
- halogenidy
- germanaté (GeX2)
- méně stálé než germaničité
- redukční vlastnosti
- fluorid germanatý (GeF2)
- připraví se působením fluoridu germaničitého (GeF4) na práškové Ge při teplotě 150 až 300°C
- těkavá bílá látka
- chlorid germanatý (GeCl2)
- vzniká vedením par chloridu germaničitého (GeCl4) přes zahřáté kovové germanium
GeCl4 + Ge → 2GeCl2
- pevná látka
- velmi citlivá k vlhkosti a vzdušnému kyslíku
GeCl2 + H2O → GeO + 2HCl
2GeCl2 + O2 → GeO2 + GeCl4
- za chladu je téměř bezbarvý, zahříváním se barví oranžově
- při 313 K se slučuje s plynným HCl na trichlorgerman (GeHCl3) - bezbarvá dýmající kapalina
- bromid germanatý (GeBr2)
- příprava - redukcí bromidu germaničitého (GeBr4) zinkem (Zn)
nebo působením přebytku bromovodíky (HBr) na germanium při 400 °C
- žlutá pevná látka
- rozpouští se v lihu a acetonu
- při 150 °C disproporcionuje na Ge a GeBr4:
2GeBr2 → Ge + GeBr4
- hydrolyzuje se na žlutý hydroxid germanatý:
GeBr2 + 2H2O → Ge(OH)2 + 2HBr
- jodid germanatý (GeI2)
- příprava - redukcí jodidu germaničitého (GeI4) vodným roztokem kyseliny trihydrogenfosforné (H3PO2) v přítomnosti HI (brání hydrolýze)
- sublimací se získávají jasně oranžové krystaly, které jsou na suchém vzduchu stálé
- germaničité
- příprava - přímou reakcí prvků
nebo působením vodného roztoku halogenidu (HX) na oxid germaničitý (GeO2)
- snadno hydrolyzují
- fluorid germaničitý (GeF4)
- GeO2 + 4HF → GeF4 + 2H2O
- plynná, jedovatá látka
- vodou hydrolyzuje na oxid germaničitý a kyselinu hexafluorogermaničitou
2GeF4 + 2H2O → GeO2 + H2[GeF6] + 2HF
- chlorid germaničitý (GeCl4)
- Ge + 2Cl2 → GeCl4
- bezbarvá kapalina
- důležitý meziprodukt při přípravě organogermaničitých sloučenin
- bromid germaničitý (GeBr4)
- jodid germaničitý (GeI4)
- oranžové krystalky
- vodou se rozkládají mnohem prudčeji než chlorid a proto na vzduchu silně dýmají
- sulfidy
- sulfid germanatý (GeS)
- příprava - redukcí sulfidu germaničitého (GeS2) kyselinou trihydrogenfosfornou (H3PO2)
- tepelně nejstálejší sloučeninou GeII
- ve vodě nerozpustný
- sulfid germaničitý (GeS2)
- příprava - přímým slučováním prvků
- bílá látka
- ve vodě nerozpustný
- nehydrolyzuje
- rozpouští se v roztocích alkalických sulfidů za vzniku thiogermaničitanů
GeS2 + Na2S → Na2GeS3
GeS2 + 2Na2S → Na4GeS4
- oxidy
- oxid germanatý (GeO)
- příprava - zahříváním směsi práškovitého Ge a GeO2 za teploty 1000 °C
- žlutá, snadno sublimující látka
- zahříváním žlutého GeO se získá tmavohnědý GeO
- obě formy GeO mají redukční schopnosti a nad 700 °C disproporcionují na Ge a GeO2
2GeO → Ge + GeO2
- oxid germaničitý (GeO2)
- příprava - žíháním germania nebo oxidací germania koncentrovanou kyselinou dusičnou:
Ge + 4HNO3 → GeO2 + 4NO2 + 2H2O
- bílá tuhá látka
- ve vodě je málo rozpustný
- v roztoku je přítomna slabá kyselina germaničitá
- reaguje se zásaditějšími oxidy – vznikají germaničitany
GeO2 + CaO → CaGeO3 – germaničitan vápenatý
2Li2O + GeO2 → Li4GeO4 – germaničitan tetrahlinitý
Na2O + 2GeO2 → Na2Ge2O5 – digermaničitan disodný