protonové číslo |
33 |
relativní atomová hmotnost |
74.922 |
elektronegativita |
2.2 |
elektronová konfigurace |
[Ar]3d104s24p3 |
hustota (g·cm-3) |
5.78 |
teplota tání (°C) |
816.00 (3.91 MPa) |
teplota varu (°C) |
615 (sublimuje) |
Arsen (33As)
historie
Izolování elementárního arsenu je připisováno Albertu Magnusovi (1193-1280), který jej získal zahříváním auripigmentu (As2S3) s mýdlem. Název je z řeckého arsenikon odvozeného z perského az-zarníkh – zlatožlutý
výskyt
- 51. místo ve výskytu v zemské kůře
- většinou se vyskytuje v minerálech (po celém světě)
- v malém množství nalezen ve volném stavu
- je chalkofilní – tzn., že se v přírodě vyskytuje spíše ve sloučeninách s chalkogeny S, Se, Te než jako oxid nebo křemičitan
- realgar - As4S4
- auripigment - As2S3
- oxid arsenitý - As2O3 (arsenik)
- arsenopyrit - FeAsS
- loellingit - FeAs2
- safflorit - CoAs
- smaltin - CoAs2
- nikelin - NiAs
průmyslová výroba
- kovový arsen se získává tavením FeAs2 nebo FeAsS při 650 až 700°C bez přístupu vzduchu a kondenzací par sublimujícího prvku:
FeAsS → FeS + As(g) → As(s)
- ze sulfidických zbytků lze arsen uvolnit pražením na vzduchu a redukcí As2O3 dřevěným uhlím (při 700 až 800°C):
As2S3 + 9/2O2 → As2O3 + 3SO2As2O3 3C → 3CO + 2As
fyzikální vlastnosti
- jedovatý (smrtelná dávka arsenu pro člověka je 0.06 - 0.2g ; přítomnost arsenu v těle se dokazuje pomocí Marshovy zkoušky)
- křehké, ocelově šedé krystaly kovového vzhledu
- v plynné fázi tvoří molekuly As4
- není kujný
- je amfoterní
- řadí se mezi polokovy (polovodiče)
- existuje v několika alotropických modifikacích
- šedý (kovový) arsen
- nejběžnější, nejstálejší modifikace
- vede nepatrně el. proud
- zahřátý na 633°C sublimuje
- při žíhání na vzduchu hoří šedomodrým plamenem na oxid arzenitý (As2O3)
- žlutý arsen
- vzniká ochlazením arsenových par
- nestálý
- měkký
- rozpustný v CS2
- rychle se přeměňuje na šedý
- černý arsen
- - vzniká tepelným rozkladem arsanu
- amorfní
- nestálý
- přeměňuje se našedý
- hnědý arsen
- vzniká redukcí arsenitých solí silnými redukčními činidly
chemické vlastnosti
- na suchém vzduchu stálý
- na vlhkém vzduchu povrch dostává bronzově matný odstín
- po delší době se na něm vytváří černý povlak
- při zahřívání na vzduchu sublimuje a oxiduje se na jedovatý As4O6
- při teplotách nad 250 až 300°Cje reakce provázena fluorescencí
- zapálen v kyslíku hoří oslnivým plamenem za tvorby As4O6 (= dimér As2O3) nebo As4O10 (= dimér As2O5)
- s kovy tvoří arsenidy
- s halogeny dává sloučeniny typu AsX3, s fluorem AsF5
- špatně reaguje s vodou, s roztoky hydroxidů a neoxidujícími kyselinami
- zředěnou kyselinou dusičnou se oxiduje na kyselinu trihydrogenarsenitou H3AsO3
- koncentrovanou kyselinou. dusičnou se oxiduje na kys. trihydrogenarseničnou H3AsO4
- horkou koncentrovanou kyselinou sírovou se As oxiduje na As4O6
- reakcí s roztaveným NaOH uvolňuje H2:
As + 3NaOH → Na3AsO3 + 3/2H2
- arsen se neochotně oxiduje do maximálního možného oxidačního stavu, tj. V
užití
- ve slitinách s olovem a s mědí (zlepšuje vlastnosti - zvyšuje tvrdost)
- GaAs a InAs - výroba diod emitujících světlo (LED)
- okénka laserů
- zařízení pro sledování Hallova jevu
sloučeniny
- arsan (Arsin, AsH3)
- mimořádně jedovatý
- tepelně nestálý
- bezbarvý plyn
- má zápach česneku
- hoří modrým plamenem
- vzniká redukcí chloridu arsenitého (AsCl3) tetrahydridohlinitanem lithným (LiAlH4) v diethyletheru nebo hydrolýzou arsenidů elektropozitivních prvků (Na, Mg, Zn, atd.) s zředěnými kyselinami:
Zn3As2 + 6H3O+ → 2AsH3 + 3Zn2+ + 6H2O
- snadno se oxiduje na oxid arsenitý (As2O3) a vodu:
2AsH3 + 3O2 → As2O3 + 3H2O
- při zahřívání s kovy tvoří arsenidy:
2AsH3 + 3Mg → Mg3As2 + 3H2 - není zásaditý
- existují zprávy i o nižším nestálém hydridu As2H4, ale jeho vlastnosti nejsou známé
- silné redukční činidlo
- Marshova zkouška - nascentní vodík redukuje sloučeniny arsenu, vzniká arsan, který se na vnitřním povrchu vyhřívané skleněné trubice rozkládá a vzniká arsenové zrcátko – zahříváním těká, nerozpustné v alkalickém chlornanu
- arsenidy
- většina kovů tvoří arsenidy, např. arsenid sodný - Na3As, arsenid zinečnatý Zn3As2
- halogenidy arsenité (AsX3)
- fluorid arsenitý (AsF3)
- připrava - působením fluorovodíku (HF) na oxid arsenitý (As2O3)
- bezbarvá kapalina
- chlorid arsenitý (AsCl3)
- bezbarvá kapalina
- nevodné rozpouštědlo
- používá se ke konverzi chloridů nekovů na fluoridy
- slabé oxidační činidlo
- bromid arsenitý (AsBr3)
- jodid arsenitý (AsI3)
- chloridy, bromidy a jodidy se připravují přímou syntézou:
2As + 3X2 → 2AsX3
halogenidy arseničné (AsX5)
- fluorid arseničný (AsF5)
- příprava - přímou syntézou z F2 a As nebo reakcí F2 s As2O3
- fluorační činidlo
- oxidační činidlo
- snadno tvoří komplexy s donory elektronového páru
- chlorid arseničný (AsCl5)
- byl připraven až v roce 1976
- příprava - působením ultrafialového záření na chlorid arsenitý (AsCl3) v kapalném chloru při -105 °C
- nestálý
- rozkládá se při teplotě nad -50 °C na AsCl3 a Cl2
- sulfidy
- sulfid arsenitý (auripigment, As2S3)
- žlutý minerál
- výroba - spalováním oxid arsenitého (As2O3) se sírou:
2As2O3 + 9S → 2As2S3 + 3SO2
nebo zaváděním sulfanu (H2S) do roztoku oxidu:
3H2S + As2O3 → As2S3 + 3H2O
- nerozpustný ve vodě a zředěných kyselinách
- v roztocích alkalických sulfidů a sulfidů alkalických zemin se rozpouští za vzniku thioarsenitanů:
3Na2S + As2S3 → 2Na3AsS3 - trithioarsenitan trisodný
- realgar (As4S4)
- výroba - přímou syntézou (500 – 600 °C)
- žlutooranžový minerál
- voda na As4S4 prakticky nepůsobí
- v atmosféře chloru se zapaluje
- protože při zahřívání ve směsi s dusičnanem draselným (KNO3) prudce vzplane
- užití
- pyrotechnika (bílé bengálské ohně)
- pigment
- sulfid arseničný (As2S5)
- příprava - zavádění H2S do roztoku arseničnanu
- žlutá pevná látka
- na vzduchu se při teplotě nad 95 °C rozkládá za vzniku As2S3 a síry
- rozpouští se v sulfidech alkalických kovů a sulfidech kovů alkalických zemin za vzniku thioarseničnanů:
As2S5 + 3Na2S → 2Na3AsS4
- oxidy
- oxid arsenitý (As2O3, molekula As4O6)
- tzv. „bílý arsenik“
- nejdůležitější sloučenina arsenu
- příprava - spalováním arsenu na vzduchu:
4As + 3O2 → 2As2O3
hydrolýzou AsCl3:
2AsCl3 + 3H2O → As2O3 + 6HCl
- průmyslově pražením sulfidických rud (např. arsenopyritu - FeAsS)
- znám ve formě krystalické a amorfní (sklovité)
- krystalický je bílý, nerozpustný ve vodě
- amorfní je bezbarvý, lépe rozpustný ve vodě
- je to vhodný materiál pro přípravu mnoha jiných sloučenin As
- užití
- odbarvování lahvového skla
- čeření skloviny
- konzervační prostředek kožešin
- legování mědi
- tvrzení železa
- oxid arseničný (As2O5)
- příprava - zahříváním arsenu (nebo As2O3) s kyslíkem za zvýšeného tlaku:
4As + 5O2 → 2As2O5
dehydratací (dehydratační činidlo H2SO4) krystalické H3AsO4 při 200 °C:
2H3AsO4 → 3H2O + As2O5
- rozpustný ve vodě
- tepelně nestálý
- silné oxidační činidlo (z HCl uvolňuje Cl2)
- kyseliny
- kyselina trihydrogenarsenitá (H3AsO3)
- nebyla izolována z roztoků ani získána jiným způsobem
- obsažena ve vodném roztoku As2O3
- velmi slabá kyselina
- soli (AsO3)3- - arsenitany
- arsenitany alkalických kovů jsou ve vodě dobře rozpustné
- arsenitany těžkých kovů jsou prakticky nerozpustné
- Na3AsO3, Ca3(AsO3)2 - arsenitan sodný a vápenatý
- užití
- zemědělství k hubení škůdců (hlodavci, lesní škůdci, mandelinka, bramborová)
- ničení plevele
- Ca3(AsS3)2 - thioarsenitan vápenatý
- užití
- kyselina trihydrogenarseničná (H3AsO4)
- příprava - oxidací oxidu arsenitého (As2O3) koncentrovanou kyselinou dusičnou (HNO3):
As2O3 + 2HNO3 + 2H2O → 2H3AsO4 + N2O3
rozpuštěním oxidu arseničného (As2O5) ve vodě:
As2O5 + 3H2O → 2H3AsO4
- krystalizací při teplotě pod 30 °C vzniká pevná látka - hemihydrát kyseliny trihydrogen arseničné (H3AsO4·1/2H2O)
- trojsytná kyselina
- soli (AsO4)3- - arseničnany
- Pb3(AsO4)2, Ca3(AsO4)2 - arseničnan olovnatý a vápenatý
- užití
- postřiky k hubení škůdců ovocných stromů