protonové číslo 38
relativní atomová hmotnost 87.62
elektronegativita 1.0
elektronová konfigurace [Kr]2s2
hustota (g·cm-3) 2.63
teplota tání (°C) 768.00
teplota varu (°C) 1381.0

Stroncium (38Sr)

historie

  • v roce 1791 T.C. Hope určil podle zabarvení plamene stroncium v minerálu nalezeném v roce 1787 v olověných dolech poblíž Strontianu (Skotsko)
  • kovové stroncium připravil H. Davy v roce 1808 elektrolýzou vlhkého chloridu strontnatého

výskyt

  • stroncium je patnáctým nejrozšířenějším prvkem zemské kůry
  • celestit - SrSO4
  • stroncianit - SrCO3
  • některé minerální vody

průmyslová výroba

  • z oxidu redukcí hliníkem v evakuované retortě:
    3SrO + 2Al → 3Sr + Al2O3
  • elektroplýzou z roztaveného chloridu strontnatého (SrCl2)

fyzikální vlastnosti

  • stříbrobílý, lesklý, poměrně měkký kov
  • krystalizuje v plošně centrované krychlové soustavě

chemické vlastnosti

  • reaktivnější než vápník
  • reaguje s nekovy (O, H, N, S, C, P, halogeny)
  • s kyslíkem reaguje za vzniku SrO (oxid strontnatý) nebo SrO2 (peroxid strontnatý)
  • rozpouští se v kapalném NH3 a dává sytě modročerný roztok, ze kterého se odpařováním získá amminkomplex [Sr(NH3)6]
    amminkomplex se postupně rozkládá na amidy v přítomnosti katalyzátorů:
    [Sr(NH3)6] → Sr(NH2)2 + 4NH3 + H2
  • reaguje s vodou (živěji než vápník, pomaleji než baryum):
    Sr + 2H2O → Sr(OH)2 + H2
  • barví plamen červeně

užití

  • odplyňování

sloučeniny

  • chlorid strontnatý (SrCl2 )
    • příprava rozpuštěním uhličitanu v kyselině chlorovodíkové:
      SrCO3 + 2HCl → SrCl2 + H2O + CO2
    • krystaluje jako hexahydrát SrCl2·6H2O
    • nepatrně rozpustný v etanolu
  • bromid strontnatý (SrBr2)
  • jodid strontnatý (SrI2)
    • dobře rozpustný v etanolu
    • použivá se v lékařství
  • oxid strontnatý (SrO)
    • příprava tepelným rozkladem uhličitanu, hydroxidu, dusičnanu strontnatého:
      SrCO3 → SrO + CO2
      Sr(OH)2 → SrO + H2O
      Sr(NO3)2 → SrO + N2O5
    • bílá látka
  • peroxid strontnatý (SrO2)
    • znám i ve složení Sr(O2)2
    • příprava reakcí stroncia s kyslíkem za vysokého tlaku
    • užití
      • oxidační a bělící činidlo:
        SrO2 + H2SO4 → SrSO4 + H2O2
        Sr(O2)2 + H2SO4 → SrSO4 + H2O2 + O2
  • hydroxid strontnatý (Sr(OH)2)
    • silná zásada
    • vzniká reakcí oxidu strontnatého s vodou (exotermická reakce):
      SrO + H2O → Sr(OH)2
    • rozpustnější než Ca(OH)2
    • rozpustnost roste s teplotou
    • užití - odcukerňování melasy
  • dusičnan strontnatý (Sr(NO3)2)
    • příprava reakcí oxidu nebo uhličitanu strontnatého s kyselinou dusičnou:
      SrO + 2HNO3 → Sr(NO3)2 + H2O
      SrCO3 + 2HNO3 → Sr(NO3)2 + H2O + CO2
      nebo reakcí dusičnanu sodného s chloridem strontnatým:
      2NaNO3 + SrCl2 → Sr(NO3)2 + 2NaCl
    • krystalizuje jako tetrahydrát Sr(NO3)2·4H2O
    • používá se v zábavné pyrotechnice k barvení ohňů
  • uhličitan strontnatý (SrCO3)
    • příprava reakcí strontnatých iontů s ionty uhličitanovými:
      SrCl2 + Na2CO3 → SrCO3 + 2NaCl
    • bílá látka
    • nepatrně rozpustná ve vodě
    • v přítomnosti CO2 a H2O přechází na hydrogenuhličitan strontnatý Sr(HCO3)2:
      SrCO3 + CO2 + H2O → Sr(HCO3)2
      rozpustnější než SrCO3