Roku 1787 M. H. Klaproth isoloval ze zirkonu (ZrSiO4) oxid zirkonia.
Roku 1824 J. J. Berzelius připravil zirkonium z fluorozirkoničitanu draselného redukcí.
výskyt
zirkon - ZrSiO4 (Austrálie, USA, Brazílie)
baddeleyt - ZrO2
tyto nerosty jsou doprovázeny harniem (Hf), jehož obsah obvykle představuje 2% obsahu zirkonia (Zr)
společný výskyt zirkonia a hafnia v přírodě vyplývá z jejich chemické podobnosti, způsobené prakticky shodnými iontovými poloměry
průmyslová výroba
Výroba je založena na redukci rud uhlíkem v proudu chloru (Krollova metoda).
Velmi čisté zirkonium (Zr )se získá van Arkelovou – de Boerovou metodou.
fyzikální vlastnosti
stříbrolesklý kov
vysoká teplota tání
mechanické vlastnosti závislé na přítomnosti nečistot (O, N, C)
jemně práškový je samozápalný
chemické vlastnosti
za vyšší teploty reaguje s většinou nekovů
odolný vůči korozi (vrstva oxidu)
nerozpouští se v kyselinách ani za tepla s výjimkou kyseliny fluorovodíkové (HF)
nereaguje ani s horkými roztoky hydroxidů
oxidační činidla kov pasivují
užití
vynikající odolnost vůči korozi
přísada do slitinové oceli
přídavek zirkonia k niobu propůjčuje slitině supravodivé vlastnosti, které si udržuje i v silném magnetickém poli
potahování tyčí z oxidu uraničitého (UO2) používaných ve vodou chlazených reaktorech
sloučeniny
chlorid zirkoničitý (ZrCl4)
bílá látka
příprava - reakcí oxidu zirkoničitého s chlorem a uhlíkem 2ZrO2+3C+4Cl2 → 2ZrCl4+CO2+2CO