protonové číslo 47
relativní atomová hmotnost 107.87
elektronegativita 1.4
elektronová konfigurace [Kr]5s24d9
hustota (g·cm-3) 10.50
teplota tání (°C) 962.00
teplota varu (°C) 2170.0

Stříbro (47Ag)

výskyt

  • ryzí
  • ve sloučeninách
    • argentit Ag2S
    • pyrargyrit Ag3SbS3
    • proustit Ag3AsS3
    • kerargyrit AgCl
  • hlavními producenty stříbra jsou Mexiko, Peru, Kanada USA a Austrálie

průmyslová výroba

  • Většina dnes vyráběného stříbra je vedlejším produktem odpadajícím při zpracování neželezných kovů (např. Cu, Pb, Zn). Například při výrobě Cu se anodové kaly zpracovváají horkou H2SO4 za současného prohánění reakční směsi vzduchem. Zbytek, který zůstává nerozpuštěn, se zahřívá s vápnem nebo křemenem, přičemž zbývající kovy přecházejí do strusky. Stříbro o čistotě 99,9% se z roztoku vyloučí elektrolyticky.
  • Je-li Ag v rudě ryzý, většinou zarostlé do křemene) nebo je-li ruda bohatá na sulfid nebo chlorid stříbrný a není Pb, získává se způsobem kyanidovým.
    Na dobře rozmělněnou rudu se působí roztokem kyanidu sodného, takže se tvoří kyanid stříbrný který s nadbytkem roztoku kyanidu sodného přechází v rozpustný komplexní kyanostříbrnan sodný:
    AgCN + NaCN ® Na[Ag(CN)2].
    Roztok se zfltruje a dále zpracuje elektrolyticky nebo se sráží Zn:
    Na[Ag(CN)2] + Zn ® 2Ag + Na[Zn(CN)4].

fyzikální vlastnosti

  • bílý kov
  • lesklý
  • kujný, tažný
  • nejlepší vodič tepla a elektrřiny
  • ve vodě nepatrně rozpustný
  • 2 izotopy

chemické vlastnosti

  • stálé vůči kyslíku
  • s halovými prvky reaguje již za obyčejné teploty
  • se sírou vzniká černý Ag2S
  • účinkem H2S, který je ve vzduchu přítomen ve stopách, pomalu hnědne a černí vrstvičkou sulifdu
  • nerozpustný ve zředěné H2SO4 a kys. HCl
  • reaguje s kys. HNO3 a horkou H2SO4
    3Ag + 4HNO3 ® 3AgNO3 + 2H2O + NO
    2Ag + 2H2SO4 ® Ag2SO4 + SO2 + 2H2O
  • v přítomnosti vzduchu se snadno rozpouští v roztocích alkalických kyanidů
  • odolává působení roztavených alkalických hydroxidů - vhodný na nádoby - na tzv. alkalické tavení

užití

  • z veškerého vyrobeného stříbra jedna třetina na fotografiké účely
  • ze zbytku
    • výroba uměleckých a ozdobných předmětů
    • elektrotechnika
    • stříbření zrcadel
    • výroba baterií Ag-Zn, Ag-Cd
    • zubní amalgám (Hg + Ag, Sn)
    • mincovní kov (někdy přísada Cu či Cd - samotné příliš měkké)
    • koloidní roztoky stříbra a roztoky stříbrných solí mají baktericidní účinky i ve velkém zředění - dezinfekce studní

sloučeniny

  • Jsou odvozeny od stříbra jednomocného až na několik případů, kdy stříbro je dvojmocné a trojmocné (např. působením peroxodisíranů na stříbrné soli vzniká AgO). Ion Ag+ je bezbarvý a jedovatý.
  • halogenidy
    • AgF - žlutý, nerozpustný
    • AgCl - bílý, nerozpustný
    • AgBr - světle žlutý, nerozpustný
    • AgI - žlutý, nerozpustný
    • AgF2 - hnědý
    • Ag2F - žlutozelený
    • vznikají reakcí Ag+ iontů s ionty halogenidovými
    • AgCl a AgBr reagují s příslušnými halogenvodíkovými kyselinami, s NH3 i alkalickými kyanidy za vzniku komplexních iontů
    • význam ve fotografii
  • oxid stříbrný (Ag2O)
    • srážením stříbrných iontů alkalickými hydroxidy
      2AgNO3 + 2NaOH ® Ag2O + H2O + 2NaNO3
    • při vyšší teplotě nestálý
    • snadno se redukuje vodíkem
    • rozpouští se v NH3
    • z amoniakálních stříbrných roztoků, které jsou delší dobu na vzduchu, se může vylučovat nebezpečná tmavá sraženina obsahující tzv. "třaskavé stříbro"
  • hydroxid stříbrný (AgOH)
    • existuje pouze ve vodním roztoku
    • v pevném stavu se redukuje na kov
  • dusičnan stříbrný (Ag(NO)3)
    • reakcí stříbra s kyselinou dusičnou
    • pevná bílá látka
    • rozpustná v H2O i alkoholu
    • antiseptické a leptavé účinky - lékařství
    • při styku s organickou látkou se rozkládá a zanechává tmavé skvrny vyredukovaného kovu
    • kys. vinná vylučuje stříbro v lesklé a souvislé vrstvě z amoniakálního roztoku - výroba zrcadel
    • v analytické chemii činidlo pro důkaz halogenidů
základy fotografie

  Fotografie = trvalý záznam obrazu vytvořeného na povrchu materiálu citlivého vůči světlu.
  1. vytvoření povrchové vrstvy citlivé na světlo
  2. expozice, při níž vzniká latentní obraz
  3. vyvolání obrazu za vzniku "negativu"
  4. vytvoření trvalého obrazu jeho "ustálení"
  5. zhotovení "pozitivu" z "negativu"
  1. Citlivá vrstva - "emulze" halogenidu stříbrného, kterou se pokrývá film nebo její nosič. Důležitou podmínkou je, aby se příslušný halogenid stříbrný při vzniku vrstvy vysrážel ve formě "zrn" (krystalky jednotné velikosti menší než 1 mm obsahující 1012 atomů Ag). Pro běžné pčely se používá AgBr, AgI pro speciální vysoce citlivé filmy, AgCl se jako součást emulze uplatńuje ve spojení s některými organickými barvivy.
  2. Účinek světla (expozici) si představujeme tak, že foton narazí na částici AgX, dojde k excitaci X- a uvolnění jeho elektronu (atomy X se spojují do X2 a ty jsou zachycovány želatinou), ten projde až k povrchu zrna, kde vyredukuje atom stříbra.
    X- + hn ® X + e-
    Ag+ + e- ® Ag
    Počet vyredukovaných atomů stříbra je závislý na počtu fotonů (intenzitě osvitu). Vzniká okem nepostřehnutelný "latentní" obraz.
  3. "Vyvolání" latentního obrazu spočívá v působení redukčního činidla, jehož funkcí je redukovat ta zrna, která obsahují zárodky stříbra. (Musí se dodržovat podmínky jako teplota, koncentrace, doba trvání redukce). Jako "vývojka" se používá hydrochinon C6H4(OH)2.
  4. Po vyvolání se obraz na negativu "ustaluje" tím, že se z něj odstraní veškerý nezmněněný halogenid stříbrný. K tomuto účelu se používá např. thiosíran sodný
    AgX(s) + 2Na2S2O3 ® Na3[Ag(S2O3)2] + NaX.
    Jeho použití je dáno tím, že redukce probíhá až do úplného rozpuštění AgX, a dále rozpustností vzniklých produktů ve vodě.
  5. Pozitiv, který je převráceným negativem se zhotoví z negativu jeho prosvícením a zachycením prošlého světla na fotografickém papíře namísto filmu a opakováním popsaných kroků.