připravil ho extrakcí popela mořských chaluh kyselinou sírovou
o dva roky později jej pojmenoval podle charakteristické vlastnosti – fialové barvy – L. Gay Lussac
výskyt
pořadí výskytu v zemské kůře na 60. místě
původně se získával z kalcinovaných mořských řas
roku 1840 byla zjištěna přítomnost jodičnanu sodného (NaIO3) v chilském ledku (NaNO3)
Chile největším světovým producentem jódu až do 60. let 20. století, kdy ve státě Michigan a v Japonsku zahájena těžba jodidů z vod slaných jezer a bažin (tzv. přírodních solanek)
minerály:
lautarit - Ca(IO3)2
dietzeit - 7Ca(IO3)2 · 8CaCrO4
jodargyrit - AgI
vedlejším produktem při těžbě ropy
v malém množství v mořské vodě, hnědých chaluhách rodu Laminaria a Fucus
nachází se v tělech rostlin a živočichů, kde má důležitou fyziologickou funkci
průmyslová výroba
Jodidy obsažené v solankách se oxidují chlorem na jód, který se z roztoku vyhání proudem vzduchu a přečiští sublimací 2KI+Cl2 → I2 + 2KCl
fyzikální vlastnosti
jemná černofialová krystalická látka
charakteristicky páchne
jedovatý, leptavý
snadno sublimuje
intenzivně fialové páry způsobují prudké záněty dýchacích cest a očí
ve vodě málo rozpustný
rozpouští se naopak v organických rozpouštědlech (např. chloroform, sirouhlík) a v jodidu draselném
jodová tinktura - lihový 6,5% roztok
dvojrozměrný polovodič
chemické vlastnosti
biatomická molekula
atomární nevzniká elektrickým výbojem, ale při tepelné disociaci plynného jodu I2 → 2I
reaguje s méně prvky než fluor, chlor, brom
slabé oxidační činidlo
při reakci se škrobovým roztokem vzniká intenzivní modré zabarvení, to při zahřátí zmizí, ale po ochlazení se obnoví (změna struktury škrobu) - důkaz jodu nebo škrobu.
příprava chemikálií k rychlému vyvolání negativů ve fotografii
inhibitor smogu a jako zárodky pro kondenzaci mraků
v medicíně různé izotopy jódu od roku 1946 k léčbě rakoviny štítné žlázy
pokrokem v léčbě radiojodem objevení izotopu 130I vylučovaného v atomových elektrárnách
ve formě jodidu draselného (KI) od roku 1819 k léčení strumy (= zvětšení štítné žlázy) štítná žláza produkuje růstový hormon thyroxin, jehož podstatou je jodovaný tyrosin při nedostatečném příjmu jodu dojde ke zvětšení štítné žlázy - to vede v dětství ke kretenismu k prevenci stačí obohacení kuchyňské soli o 0,01 % jodidu sodného (NaI)
léčení nadměrné tvorby hormonu - malé dávky radioaktivního jódu
v analytické chemii k přípravě činidel ke stanovení přítomnosti amoniaku a alkaloidů
sloučeniny
jodovodík (HI)
příprava - reakcí jodu s červeným fosforem a vodou
2P + 3I2 → 2PI3
PI3 + 3H2O → H3PO3 + 3HI
výroba - syntéza prvků
H2 + I2 → 2HI – energeticky nevýhodná (t > 300 °C, Pt katalyzátor)
častěji reakcí jodu s hydrazínem nebo sulfanem
2I2 + N2H4 → 4HI + N2
I2 + H2S → 2HI + S
bezbarvý plyn, pronikavě páchne
na vzduchu dýmá
dráždí ke kašli, leptá sliznici
při vyšších teplotách (180 °C) se rozkládá
halogeny s nižším protonovým číslem z něho vytěsňují jod
2HI + Cl2 → I2 + 2HCl
užití
jen v laboratoři
ve vodě se rozpouští na kyselinu jodovodíkovou (HIaq)
silná kyselina
vzdušný kyslík ji oxiduje (vylučuje se I2, hnědne)
silné redukční vlastnosti
reaguje s některými kovy za vývoje vodíku
2HI + Fe → FeI2 + H2
soli jodidy (I)-
jodidy
příprava - reakcí kyseliny jodovodíkové s kovy, oxidy kovů, hydroxidy, uhličitany nebo přímou syntézou kovů a jodu
Cu + 2HI → CuI2 + H2
FeO + 2HI → FeI2 + H2O
HI + KOH → KI + H2O
CaCO3 + 2HI → CaI2 + H2O + CO2
2Al + 3I2 → 2AlI3
Reakcí jodu s roztokem alkalického hydroxidu, jodičnan se dřevným uhlím redukuje na jodid.
3I2 + 6KOH → 5KI + KIO3 + 3H2O
2KIO3 + 6C → 2KI + 6CO
většina jodidů ve vodě rozpustná
nerozpustné jodid stříbrný (AgI), jodid thalný (TlI), jodid olovnatý (PbI2), aj., ty se připravují srážením roztoků rozpustných jodidů
KI + AgNO3 → AgI + KNO3
oxidy jodičný (I2O5)
nejstálejší oxid halogenů
příprava - dehydratací kyseliny jodičné 2HIO3 → I2O5 + H2O
tvoří bílé krystaly
dobře se rozpouští ve vodě na kyselinu jodičnou I2O5 + H2O → 2HIO3
rychle oxiduje CO na CO2 5CO + I2O5 → I2 + 5CO2 (používá se pro stanovení koncentrace CO v atmosféře)
reaguje s SO3, vznikají soli jodylu (IO2)+
s koncentrovanou H2SO4 a jinými kyselinami vznikají soli jodosylu (IO)+
soli – jodičnany (IO3)-
při krystalizaci jodičnanů z roztoků obsahujících přebytek HIO3 vznikají hydrogenjodičnany H(IO3)2-, případně dihydrogenjodičnany H2(IO3)3-
jodičnany se vyrábějí buď přímou oxidací jodidů alkalických kovů kyslíkem (za vysokého tlaku, t = 600 °C) nebo oxidací jodu chlorečnanem
I2 + 2NaClO3 → 2NaIO3 + Cl2