objeven v roce 1772 D. Rutherfordem, C. W. Scheelem a H. Cavendishem
název nitrogen navrhl J. A. C. Chaptal v roce 1790, kdy se zjistilo, že tento prvek je součástí kyseliny dusičné a dusičnanů (řecky nitron, gennan- tvořit). Lavoisier dával přednost názvu azot (řecky azotikos = bez života), vzhledem k dusivým vlastnostem plynu tento název se stále používá ve francouzštině a ruštině
výskyt
dusík tvoří 78,1 % objemu zemské atmosféry
zjištěn v sopečných plynech a některých plynech vyvěrajících z pramenů minerálních vod
biogenní prvek – bílkoviny
v amoniaku a jeho solích
v horninách zemské kůry a v zeminách se vyskytuje vzácně
v pořadí výskytu je na 33. místě jeho hlavními minerály jsou:
ledek draselný = salnitr - KNO3
ledek sodný = chilský ledek = chilský salnitr - NaNO3 (ohromná ložiska NaNO3 jsou v pustých neobydlených pouštních oblastech severního Chile)
z vázaného dusíku jsou suchozemskými i mořskými rostlinami syntetizovány bílkoviny, které jsou po odumření, rozpadu a oxidaci denitrifikovány bakteriemi opět na N2, který se vrací do moře a atmosféry
průmyslová výroba
vzhledem k dostupnosti průmyslově vyráběného dusíku jsou laboratorní způsoby přípravy čistého dusíku používány zřídka
jednou z možností je tepelný rozklad azidu sodného při teplotě 300°C za pečlivě kontrolovaných podmínek:
2NaN3 → 2Na + 3N2
horké roztoky dusitanu amonného se rozkládají za vzniku dusíku, přitom se však tvoří malá množství NO a HNO3 , která musí být odstraněna vhodnými absorbenty, jako je dichroman rozpuštěný ve zředěné kyselině sírové: NH4NO2 → N2 + 2H2O
jinými způsoby přípravy jsou tepelný rozklad dichromanu amonného (NH4)2Cr2O7 reakce NH3 s bromovou vodou nebo reakce amoniaku (NH3) s oxidem měďnatým (CuO) za vysokých teplot:
(NH4)2Cr2O7 → N2 + Cr2O3 + 4H2O:
8NH3 + 3Br2 → N2 + 6NH4Br
2NH3 + 3CuO → N2 + 3Cu + 3H2O
jediným významným způsobem výroby dusíku v průmyslovém měřítku je zkapalnění a frakční destilace vzduchu
fyzikální vlastnosti
diamagnetický bezbarvý plyn bez chuti a zápachu
lehčí než vzduch
nehoří a hoření nepodporuje
za nízkých teplot a za vysokého tlaku se dá zkapalnit
ve vodě je méně rozpustný než kyslík
molekula biatomická
chemické vlastnosti
molekulový dusík je za běžné teploty inertní
molekuly jsou tvořeny dvěma atomy vzájemně vázanými velice pevnou trojnou vazbou, která je příčinou jeho malé reaktivity
tato trojná vazba je velice stabilní (vazebná energie 945 kJ/mol) a štěpí se až za vysokých teplot
reaktivita roste s teplotou
přímo se slučuje s Be, s kovy alkalických zemin, B, Al, Si, Ge za vzniku nitridů (za zvýšené teploty)
s Li reaguje za laboratorní teploty
reaguje s vodíkem (p = 20 MPa, t = 400 °C), v přítomnosti katalyzátoru
atomární dusík
vzniká při elektrickém výboji N2 (tlak 0,01 – 0,3 kPa)
velmi reaktivní
užití
2/3 vyrobeného dusíku se dodává v plynném skupenství, 1/3 v kapalném
používá se k vytváření inertní atmosféry (v železářském a ocelářském průmyslu)
v elektrotechnickém průmyslu
při balení zpracovaných potravin a léků
k udržování tlaku v elektrických a telefonních kabelech
k huštění pneumatik
elementární dusík je surovinou na výrobu amoniaku, kyseliny dusičné, dusíkatých hnojiv a řady dalších látek
ochrana biologických vzorků – krve, spermatu atd.
kapalný N2 – mražení potravin, lékařství
sloučeniny
amoniak (NH3)
bezbarvý alkalický plyn
charakteristický pronikavý zápach
dráždí a při v7yšších koncentracích leptá sliznice
snadno zkapalnitelný
přítomen v nepatrném množství ve vzduchu a v sopečných plynech
snadno se rozpouští ve vodě
vodné roztoky jsou slabě bazické – vzhledem k rovnováze:
NH3(aq) + H2O → NH4+(aq) + OH-(aq)
průmyslová výroba - Haberova-Boschova vysokotlaká redukce dusíku vodíkem (p = 20 MPa, t = 400 °C, katalyzátor Fe):
N2 + 3H2 → 2NH3
dále se získává z plynárenských nebo koksárenských čpavkových vod
volný el. pár na dusíku způsobuje jeho zásaditý charakter:
NH3 + HCl → NH4+Cl-
při pokojové teplotě stálý
při vysokých teplotách, zejména v přítomnosti katalyzátorů, se rozkládá na dusík a vodík - tímto způsobem se vysvětlují redukční vlastnosti amoniaku za zvýšené teploty
reakce se využívá k redukci oxidů ušlechtilých kovů:
3CuO + 2NH3 → 3Cu + 3H2O + N2
halogeny se redukují již za pokojové teploty: 3Cl2 + 2NH3 → 6HCl + N2
reaguje s kyselinami za vzniku amonných solí:
2NH3 + H2SO4 → (NH4)2SO4 - síran amonný
s chlorem poskytuje v závislosti na podmínkách několik produktů: chlorid amonný (NH4Cl), chloramin (NH2Cl), chlorimin (NHCl2), chlorodusík (NCl3)
reakce poskytující chloramin (NH2Cl) je důležitá pro městské i domácí systémy čištění vody
za žáru reaguje s uhlíkem za vzniku kyanidu amonného a vodíku (NH4CN a H2)
s fosforem vzniká fosfan a dusík (PH3 a N2)
se sírou vzniká sulfan (H2S) a N2S4
s kovy reaguje za zvýšené teploty za vzniku nitridů
kapalný NH3 je nejznámější nevodné rozpouštědlo
rozpouští alkalické kovy za vzniku zbarvených elektricky vodivých roztoků
vodné roztoky amoniaku nasycené vzduchem způsobují korozi mědi v mosazi, niklu
může být vázán jako ligand v koordinačních sloučeninách např.: anion tetraaminnměďnatý [Cu(NH3)4]2-
kapalný NH3 má nižší teplotu tání i varu, nižší hustotu a elektrickou vodivost než H2O, je to zčásti způsobeno slabší vodíkovou vazbou v NH3 a dále tím, že tato vodíková vazba nemůže tvořit stejné sítě jako H2O (pouze jeden elektronový pár proti dvěma u H2O)
NH3 podléhá autoprotolýze - vzniká kation amonný (amonium) a anion amidový
2NH3 → NH4+ + NH2-
užití
výroba kyseliny dusičné
výroba uhličitanu sodného Solvayovou metodou
v chladírenství jako cirkulační kapalina do chladicích zařízení (vysoké skupenské teplo vypařování)
v různých formách jako hnojivo
fluorid amonný (NH4F)
vzniká reakcí fluoridu sodného se salmiakem:
NaF + NH4Cl → NH4F + NaCl
hygroskopický
rozpustný v H2O
při zahřívání se mění na hydrogenfluorid:
2NH4F → NH4HF2 + NH3
roztok hydrogenfluoridu leptá sklo – k tomu účelu se také používá
se silnějšími zásadami reaguje za uvolnění amoniaku:
NH4Cl + NaOH → NaCl + H2O + NH3
užití
pájení kovů
elektrolyt v suchých (Lechlancheových) článcích
sulfid amonný ((NH4)2S)
vzniká při -18 °C přímou syntézou amoniaku a sulfanu: 2NH3 + H2S → (NH4)2S
málo stálý
ve vodě rozpustný
užití
analytická chemie
síran amonný ((NH4)2SO4)
vzniká reakcí: 2NH3 + H2SO4 → (NH4)2SO4
tvoří bezbarvé, ve vodě snadno rozpustné krystalky
zahříváním se rozkládá na hydrogensíran amonný a amoniak:
(NH4)2SO4 → NH4HSO4 + NH3
užití
dusíkaté hnojivo
dusičnan amonný (NH4NO3)
vzniká reakcí:
NH3 + HNO3 → NH4NO3
k odstranění výbušnosti se přidává do zahuštěného roztoku jemně mletý vápenec a horká směs se granuluje
užití
bezpečnostní trhavina
průmyslové hnojivo - ledek amonno-vápenatý (směs NH4NO3 s CaCO3)
uhličitan amonný ((NH4)2CO3)
bílá krystalická látka
ve vodě snadno rozpustná
součástí kypřícího prášku
na vzduchu se snadno rozkládá na amoniak a hydrogenuhličitan amonný, při dalším zahřívání až na amoniak, oxid uhličitý a vodu (cukrářské kvasnice):
(NH4)2CO3 → NH4HCO3 + NH3
NH4HCO3 → NH3 + H2O + CO2
deriváty amoniaku
amidy
obsahují NH2- (např. NaNH2 - amid sodný)
příprava - vedením suchého amoniaku přes zahřívaný kov (alkalické kovy a kovy alkalických zemin):
2NH3 + 2Na → 2NaNH2 + H2
amidy těžkých kovů vznikají reakcí alkalického amidu se solí těžkého kovu v kapalném amoniaku
Pb(NO3)2 + 2NaNH2 → Pb(NH2)2 + 2NaNO3
imidy
obsahují NH2- (např. CaNH - imid vápenatý)
vznikají zahříváním některých amidů v dusíkové atmosféře
nitridy
obsahují N3- (např. Mg3N2 - nitrid hořečnatý)
příprava - přímou reakcí s N2 nebo NH3:
3Ca + N2 → Ca3N2
3Mg + 2NH3 → Mg3N2 + 3H2
reaktivita výrazně stoupá s rostoucí teplotou:
NaNH2 + N2O → NaN3 + H2O (t = 200 °C) - reakce průmyslové výroby azidu sodného, z kterého se vyrábějí ostatní azidy
může vystupovat jako ligand a může nahradit H2O v aquakomplexech:
[Ru(NH3)5H2O]2+ + N2O(aq) → [Ru(NH3)5N2O]2+ + H2O
rozpustný v rostlinných tucích za zvýšeného tlaku
užití
dříve anestetikum
hnací plyn do bombiček na přípravu šlehačky
oxid dusnatý (NO)
příprava - reakcí mědi se zředěnou kyselinou dusičnou:
3Cu + 8HNO3 → 3Cu(NO3)2 + 2NO + 4H2O
nebo redukcí okyselených vodných roztoků dusitanů jodidy:
KNO2 + KI + H2SO4 → NO + K2SO4 + H2O + 1/2I2
vzdušným kyslíkem se oxiduje na oxid dusičitý (NO2) a zbarvuje se dohněda:
2NO + O2 → 2NO2
při vysokých tlacích a mírných teplotách (50 °C) rychle disproporcionuje:
3NO → N2O + NO2
reakcí s alkalickými hydroxidy vznikají dusitany, oxid dusný a voda:
2NaOH + 4NO → 2NaNO2 + N2O + H2O
snadno reaguje s mnoha sloučeninami přechodných kovů za vzniku nitrosylových komplexů např. [Fe(H2O)5NO]2+ nebo Na2[Fe(CN)5NO]·2H2O – nitroprussid sodný
většina nitrosylových komplexů je zbarvena tmavě rudě, hnědě nebo černě
oxid dusitý (N2O3)
příprava - kondenzací oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) při t = -20 °C
modrá pevná látka, bez technického významu
podléhá disproporcionaci:
N2O3 → NO + NO2
reaguje s H2O na kyselinu dusitou:
N2O3 + H2O → 2HNO2
s alkalickým hydroxidem na dusitan:
2NaOH + N2O3 → 2NaNO2 + H2O
ochlazením pod t = -11 °C tuhne na ledový dimér N2O4:
2NO2 → N2O4
reaguje s vodou za vzniku kyseliny dusičné a dusité:
N2O4 + H2O → HNO3 + HNO2
protože tvoří směs kyselin, nazývá se smíšeným anhydridem
oxid dusičný (N2O5)
příprava - dehydratací kyseliny dusičné např. oxidem fosforečným:
2HNO3 + P2O5 → 2HPO3 + N2O5
bezbarvá krystalická látka
snadno se rozkládá:
N2O5 → NO2 + O2 + NO
je explozivní
při 30 °C sublimuje
jako oxidační činidlo reaguje prudce s mnoha kovy:
N2O5 + Na → NaNO3 + NO2
reaguje s vodou na kyselinu dusičnou:
N2O5 + H2O → 2HNO3
s H2O2 reaguje za vzniku kyseliny dusičné a kyseliny peroxodusičné:
H2O2 + N2O5 → HNO3 + HOONO2
Oxidy NO a NO2 hrají spolu s oxidy síry hlavní roli při tvorbě kyselého deště. V Evropě způsobují asi 1/3 okyselení dešťových srážek. Oxid dusičitý navíc způsobuje snižování odolnosti vůči virovým onemocněním, bronchytýdě a zápalu plic.
kyseliny:
kyselina didusná (H2N2O2)
příprava - působením bezvodého chlorovodíku na didusnan distříbrný v etherovém roztoku:
2HCl + Ag2N2O2 → H2N2O2 + 2AgCl↓
bezbarvá krystalická látka
snadno se rozkládá
slabá dvojsytná kyselina
soli didusnany (N2O2)2-
příprava - redukcí roztoků dusičnanů amalgamem Na nebo Mg:
4H2O + 2NaNO3 + 8Na/Hg → Na2N2O2 + 8NaOH + 8Hg
redukční činidla
kyselina dusitá (HNO2)
příprava - působením kyseliny chlorovodíkové na roztok dusitanu sodného: NaNO2 + HCl → HNO2 + NaCl